Minulé / Vorbei

Levitiertes Requiem mit Libera und Neubestattung der Fürstin-Stifterin Maria Antonia Josepha Montecuccoli, geb. Gräfin Colloredo (1675-1738) in Prandtauerkirche, Sankt Pölten (A), Zelebrant RD Reinhard Knittel

24.06.2017 15:00
Tomás Luis de Victoria: Missa pro Defunctis (Requiem 1605) á 6 Stimmen

1. Lectio cantata (Job): Taedet animam meam (Polyphonie á 4 Stimmen)

2. Introitus: Requiem æternam (Polyphonie)

3. Kyrie - Christe – Kyrie (Polyphonie)

4. Graduale: Requiem æternam (Polyphonie)

5. Tractus: Absolve, Domine (G. Choral)

6. Sequentia: Dies iræ (G. Choral)

7. Offertorium: Domine Jesu Christe (Polyphonie) + Hostias et preces (G. Choral)

8. Sanctus (Polyphonie)

9. Benedictus (Polyphonie)

10. Agnus Dei (Polyphonie)

11. Communio: Lux æterna (Polyphonie)

12. Moteta: Versa est in luctum (Polyphonie)

13. Responsorium: Libera me (Polyphonie)

14. In paradisum deducant te angeli (G. Choral)

15. Lectio cantata: Credo quod redemptor meus vivit (G. Choral)

 

Václav Kovář (Baß) als Gast 

http://prandtauerkirche.lima-city.de

Záštitu nad akcí laskavě převzal primátor Statutárního města Brna pan Ing. Petr Vokřál

 

 

 

 

 

 

 

 

Koncert — Roland de Lassus (1532 – 1594): Lagrime di San Pietro a 7 voci, kostel Nejsvětějšího srdce Páně, Brno-Husovice

18.06.2017 19:30

Koncert "SLZY SVATÉHO PETRA" v rámci cyklu Hudební lahůdky (http://www.hudebnilahudky.cz)

Účinkují:

  • Helena Mojdlová — soprán 1
  • Martina Lavičková — soprán 1
  • Magdalena Turchichová Šmídová — soprán 1, jako host
  • Radka Kreslíková — soprán 2
  • Markéta Bébarová — soprán 2, jako host 
  • Marie Rosová — soprán 2, jako host
  • Marie Matyášková — alt 1
  • Zuzana Poláčková — alt 1, jako host
  • Jakub Herzán — alt 2, jako host
  • Ondřej Ptáček — tenor 1
  • Jan Mareček — tenor 1
  • Patrik Matyášek — tenor 2, umělecký vedoucí
  • Václav Kovář — bas, jako host
    Hostující instrumentalisté:
  • Radek Vašina — cink
  • Lumír Škvařil — cink 
  • Kateřina Stávková — basová viola da gamba
  • Anna Vargová  — basová viola da gamba
  • Rút Rausová — basová viola da gamba
  • Pavel Novotný — tenorový trombón
  • Tomáš Lajtkep —basový  trombón 
  • Martin Jakubíček — varhanní positiv

O programu

Slzy svatého Petra

V šestnáctém stoleti byl padesátník již považován za starého člověka. Jaký pak div, píše Michaela Vostřelová v Lassově biografii (http://mistri.muzikus.cz/renesance/orlando-di-lasso/bio), že dvaapadesátiletý Lasso předal část svých povinností synu Ferdinandovi a začínal se pomalu připravovat na smrt. Aby ulehčil své duši při Posledním soudu, vykonal roku 1585 pouť z Mnichova, kde působil jako kapelník na vévodském dvoře, do mariánského poutního místa Loreta ve Vlaších.

Závěr skladatelova života byl sice poznamenán nemocí, Lasso přesto dále komponoval. Své poslední dílo – cyklus duchovních madrigalů Slzy svatého Petra – dokončil krátce před smrtí. Tato rozsáhlá kompozice s textem o zármutku a výčitkách svědomí svatého apoštola Petra poté, co zapřel Krista (srov. Matouš 26:69–75), bývá označována za Lassův hudební testament. Cyklus byl dedikován papeži Klementu VIII. a vyšel až rok po skladatelově smrti. Orlando di Lasso zemřel v Mnichově dne 14. června LP 1594 ve věku svém 62 let.

Neuvěřitelný soupis Lassových skladeb čítá kolem dvou tisíc položek, které zahrnují snad všechny hudební druhy tehdejší doby včetně madrigalu. Madrigal se ukázal jako svobodná půda pro skladatelovy experimenty hlavně s harmonií (např. s chromatikou). Po Tridentském koncilu (1545 - 1563) byly na komponování duchovní hudby kladeny požadavky, kterými byly tvůrčí schopnosti skladatele směrovány žádoucím směrem. 16. století jako století strašné církevní krize a potridentské obrody zrodilo nový hudební druh – duchovní madrigal. Stalo se tak, že prostředky typické dosud jen pro madrigal světský se začaly používat i při zhudebňování duchovní poezie (samozřejmě psané italsky). Nový hudební druh však nebyl určen pro liturgické potřeby, uplatňoval se spíše v soukromí domácího prostředí. Odrážel atmosféru doby, kdy se katolická církev jako církev trpící a bojující se smrtelným nebezpečím bludů a islámu chápala všech dostupných prostředků a snažila se věřící posilovat ve víře.

Poslední Lassovo dílo – cyklus duchovních madrigalů Lagrime di San Pietro – nám poslouží jako názorný příklad pro přiblížení mentality věřícího člověka doby vrcholné renesance. Italský básník Luigi Tansillo (1510 – 1568), jehož text Lasso zhudebnil, v mládí způsobil skandál vydáním na tehdejší dobu velmi provokativních erotických básní. V pokročilejším věku, aby svůj hřích z mládí odčinil, složil rozsáhlou báseň o dvaačtyřiceti slokách, ve které líčí bolest a lítost svatého apoštola Petra nad tím, že zapřel Krista. Tansillova báseň získala velkou popularitu a mezi lety 1560 a 1589 byla sedmkrát vydána tiskem. Lasso se krátce před svou smrtí chopil prvních dvaceti italských slok, v nichž jakoby shrnul svůj celoživotní skladatelský vývoj, zakončil je motetem s latinským textem, dedikoval své dílo Petrovu náměstku, aby za tři týdny vydechl naposled. V díle rekapituluje chromatiku, kterou mistrně předvedl ve svém raném díle Prophetiae Sibyllarum, jakož i svůj uhlazený palestrinovský styl pozdějších let. Hudební sazba dokonale koresponduje s textem a mistrně klade pauzy tam, kde by se přirozeně odmlčel k nádechu řečník. Obsah textu je zvýrazňován hudebními figurami. Nejpatrnější je to u jednotlivých slov vyjadřujících bolest či smutek, zhudebňovaných většinou pomocí chromatického postupu, který obsahuje tóny vybočující z původního modu.

Prvních třináct madrigalů vypráví Petrův příběh a barvitě líčí, jaká muka prožíval, když si své selhání uvědomil. V následujících částech se on sám zamýšlí nad svým činem, obrací se ke svému životu a dochází k závěru, že nemá smysl dále žít. V zapření Krista totiž vidí jeho zradu a ztrátu života věčného. Závěrečné moteto, kde k člověku jako takovému promlouvá samotný Kristus v první osobě, dává Petrovo selhání do obecně lidské roviny a je výzvou nám hříšníkům, kteří svými špatnými skutky zvětšujeme Kristovo utrpení na kříži.

Slzy svatého Petra je kompozice pro sedm hlasů a numerologická symbolika v něm hraje významnou roli. Sedm hlasů reprezentuje Sedm Bolestí Panny Marie a dělení na sedm částí po třech skladbách představuje sedmkrát Svatou Trojici. Navíc zde Lasso užívá symbolicky jen sedm církevních modů a VIII. modus zcela vynechává. Jednotlivé madrigaly lze seskupit podle modů vzestupně takto: madrigaly 1 – 4 v I. modu, madrigaly 5 – 8 ve II. modu, madrigaly 9 – 12 ve III. a IV. modu, madrigaly 13 – 15 v V. modu, madrigaly 16 – 18 v VI. modu, madrigaly 19 – 20 v VII. modu. Závěrečné moteto je zcela mimo obvyklé renesanční schéma osmi církevních modů v tonu perigrinu. David Crook ve své knize Lassovy imitace Magnificat pro protireformační Mnichov (1994) napsal, že absence VIII. modu a tedy neúplnost osmimodového systému v prvních dvaceti madrigalech odráží Petrova slova a symbolizují nedokonalost světa, přičemž přijetí a doplnění jednoho modu odjinud pro Kristova slova v latině slouží jako symbol jiného světa, který přijde.

Volba stárnoucího Lassa je zcela pochopitelná. Jako věřící člověk, který se chystá opustit pozemský svět, se ohlíží nazpět a chce se kát ze svých hříchů. Lasso tak činí způsobem hodným Bohem nadmíru obdařeného hudebníka a zanechává budoucím generacím nejen geniálně prokomponované hudební dílo, ale též inspiraci k zamyšlení se nad Pravdou a smyslem lidského snažení.

 

Překlad [zdroj: Mistři klasické hudby (www.mistri.muzikus.cz)]:

1. Il magnanimo Pietro

Když si Petr, který svému Pánu přísahal věrnost, uvědomil, že jej přemohla zbabělost a Pána zapřel, naplnila se jeho hruď bolestí, studem a trápením.

2. Ma gli archi

Pánovy oči, které se upíraly na Petra, se zabodávaly do jeho srdce jako ostré šípy.

3. Tre volte haveva

Třikrát (znázorňují tři hlasy) Petr řekl, že svého Pána nezná a nikdy ho neviděl. Když kohout třikrát zakokrhal, setkaly se jeho oči s očima Kristovýma.

4. Qual a` l’incontro

Nikdo a nic nemůže vyjádřit, jak bylo Petrovi, když se na něho upřely Pánovy zraky, kterými jako kdyby chtěl říci, že se stalo to, co předvídal.

5. Giovane donna

Žádná mladá kráska nikdy v žádném zrcadle neviděla svůj obraz tak jasně, jako ubohý stařec v očích Pána své selhání. Žádné ucho by toho ani za stovky let neslyšelo tolik, jako on v jediném okamžiku.

Slovo ubohý (miserabile) je znázorněno chromatickým postupem, stovky let (cento anni) představuje těsná imitace s několikanásobným opakováním textu.

6. Cosi talhor

Kdo je znalý rafinované školy lásky, nechť učí nezkušeného, jak je možno hovořit pomocí očí.

7. Ogni occhio del signor

Oči Pána se zdají být jazykem a oči Petra uchem, které naslouchá Jeho hlasu. Pán říká Petrovi, že jsou jeho oči krutější než ruce těch, kteří jej ukřižovali a že největší ránu mu způsobilo to, co vyšlo z Petrových úst.

8. Nessun fedel trovai

Pán říká Petrovi, že žádného ze svých věrných neměl rád tak, jak jeho. Ostatní jej zranili pouze útěkem, Petr jej však zapřel.

9. Chi ad una ad una

Petr viděl ve svatých očích slova zloby i lásky. Kdo ví, co může způsobit pohled pozemského oka, může si představit, jaké pocity vzbudí v člověku oko božské.

10. Come falda di neve

Jako vločka sněhu, která se zmrzlá

v zimě skrývá v sevřeném údolí,

na jaře pak sluncem lechtaná

celá se rozpustí.

Stejně tak se rozpustil led v srdci Petrově,

který zamlčel pravdu,

když na něho Kristus pohlédl,

a on se utápěl v slzách.

11. E non fu il pianto suo

I když mu Král nebes opět vrátil ztracenou milost, až do konce Petrova života neuběhla žádná noc, kdy by ho nevzbudilo kohoutí zakokrhání a kdy by stále znovu neplakal nad svou starou vinou.

V tomto madrigalu se opět setkáváme se znázorněním mnohosti těsnou imitací a opakováním textu (žádná noc = všechny noci), trojí zakokrhání kohouta přichází v homofonní sazbě, pláč pak v polyfonii.

12. Quel volto

Stejnou branou, kterou z Petrova srdce utekl strach, přišel stud.

Utíkající strach vyjadřuje těsná imitace, přicházející stud je zhudebněn polyfonně a s řadou postupně rozváděných disonancí.

13. Veduto il miser

Když si ubohý Petr uvědomil, jak se oproti dřívějšku změnil, hořce zaplakal.

14. E vago d’incontrar

Ve strachu před spravedlivým trestem bloudí Petr temnou nocí a nenávidí svůj život.

15. Vattene vita va

Jdi pryč, živote, řekl plačící,

tam, kde tě nebude nikdo nenávidět a nebudeš opovrhován.

Opusť mne. Vím, že to není dobré, když se mnou jdeš,

ostudný společníku, kterým jsi.

Jdi pryč, živote, protože už mne nesmíš znovu učit být zbabělý,

kvůli udržení tvého křehkého bytí nechci zahubit svou duši,

která je zrozena k věčnému životu.

16. – 20. O vita troppo rea, A quanti gia felici, Non trovava mia fé, Queste opre e piu, Negando il mio signor

V posledních madrigalech se Petr obrací ke svému životu (obdobně jako v č. 15), uvažuje o své vině a dochází k závěru, že když zapřením Krista zradil samotný věčný život, nemá smysl, aby dále žil.

21. Vide homo

Hleď, člověče, jak pro tebe trpím.

K tobě volám, pro kterého umírám.

Pohleď na rány, které mi způsobili.

Pohleď na hřeby, které mne provrtávají.

Není žádné bolesti, která se mé vyrovná.

A jak jsou velké vnější bolesti,

jsou vnitřní ještě silnější,

když tě musím vidět tak nevděčného.

 

Charitativní koncert v kostele sv. Gotharda v Modřicích spolu s Modřickým chrámovým sborem a Smíšeným pěveckým sborem města Modřice

08.01.2016 17:00

Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525? - 1594): Missa Papae Marcelli (1567) á 6 - výběr;

Josquin Desprez (ca. 1450 - 1521): Ave Maria á 4;

Dále účinkují:

Alt - Jana Šuplerová, j.h.

Tenor - Jakub Herzán, j.h.

Bas - Jan Špaček, j.h.

Colla parte hrají: 

Radek Vašina a Lumír Škvařil — cinky

Filip Novotný a Vojtěch Novotný — flétny

Tomáš Lajtkep a Pavel Novotný — trombóny.

Výsledek obrázku pro kostel sv. gotharda modřice

 

Tradiční mše sv. - DOMINICA SANCTAE FAMILIAE IESU, MARIAE ET IOSEPH - Kostel sv. Michala v Brně, celebrant RD Doc. ThDr. Josef Beneš, ThD.

08.01.2017 15:00

Ordinarium:  Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525? - 1594): Missa Papae Marcelli (1567) á 6 vel 7

Předzpěv :               Josquin Desprez (ca. 1450 - 1521): Ave Maria á 4

Dále účinkují:

Tenor - Jakub Herzán, j.h.

Bas - Jan Špaček, j.h.

Colla parte hrají: 

Radek Vašina a Lumír Škvařil — cinky

Filip Novotný a Vojtěch Novotný — flétny

Tomáš Lajtkep a Pavel Novotný — trombóny.

Výsledek obrázku pro kostel sv. michala brno

 

Asistovaná (slávna) sv. omša v národnej bazilike P.M. Sedembolestnej v Šaštíne (SK) - celebrant ARD ThDr. Stanislav Stohl, PhD.

12.11.2016 10:45

Ordinarium:  Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 - 1621): Missa quinis vocibus super Dolorosi martir

Proprium  z 2. svátku Septem dolorum beatae Mariae Virginis (15.9.):

Předzpěv                 Josquin Desprez (ca. 1450 - 1521): Ave Maria á 4

INTROITUS              gregoriánský chorál Stabant juxta Crucem

GRADUALE             gregoriánský chorál Dolorosa et lacrimabilis

ALLELUJA                gregoriánský chorál Stabat sancta Maria

SEQUENTIA            Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525? - 1594): Stabat Mater á 8

OFFERTORIUM       gregoriánský chorál Recordare, Virgo

COMMUNIO             gregoriánský chorál Felices sensus

Post communio        William Byrd (ca. 1540 - 1623): Ave verum corpus á 5

Závěr                        Byrd: Salve Regina á 5

 

Dále účinkují:

Soprán - Magdaléna Šmídová Turchichová, j.h.

Alt - Jana Šuplerová, j.h.

Tenor - Jakub Herzán, j.h.

Bas - Jiří Dufka, j.h.

Bas - Václav Kovář, j.h.

Varhany: Richard Vörös (SK)

 

Program pouti:

10,00 posvätný ruženec

10,30 spievané loretánske litánie

10,45 asistovaná sv. omša

14,00 krížová cesta vonku

10,00 posvätný ruzenec
10,30 spievané loretánske litánie
10,45 asistovaná sv. omša
14,00 krízová cesta vonku

 

Kostol
 

 

Tradiční mše sv. v kostele sv. Kateřiny v Zubří - slavnost Neposkvrněného Srdce Panny Marie, celebrant RD P. Jakub Zentner FSSP 

05.11.2016 11:00

NTROITUS              gregoriánský chorál Adeamus cum fiducia

KYRIE, GLORIA      William Byrd (ca. 1540 - 1623): Mass for 3 voices

GRADUALE             gregoriánský chorál Exsultabit cor meum

ALLELUJA                gregoriánský chorál Magnificat anima mea

OFFERTORIUM       gregoriánský chorál Exsultavit spiritus meus; Claudio Monteverdi  (1567 - 1643): Ave Maria 

SANCTUS, AGNUS  Byrd : Mass for 3 voices

COMMUNIO             gregoriánský chorál Dixit Jesus matri sue

Závěr:                        gregoriánský chorál Salve regina

J.h.: Simona Holubcová (soprán)

 

Tradiční mše sv. - DOMINICA DOMINI NOSTRI IESU CHRISTI REGIS - Kostel sv. Michala v Brně, celebrant RD Doc. ThDr. Josef Beneš, ThD.

30.10.2016 15:00

Ordinarium:  Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 - 1621): Missa quinis vocibus super Dolorosi martir

a dále:

Post communio        William Byrd (ca. 1540 - 1623): Ave verum corpus á 5

Závěr                        Josquin Desprez (ca. 1450 - 1521): Ave Maria á 4

Dále účinkují:

Tenor - Jakub Herzán, j.h.

Proprium missae hraje a zpívá varhaník Martin Klusáček.

 

Tradičná sv. omša v kostole Najsvätejšieho Srdca Ježišovho, pôvodne sv. Tomáša v Moste pri Bratislave (SR) - slávnosť Najsvätejšieho Srdca Ježišovho, celebrans ARD ThDr. Stanislav Stohl, PhD.

04.06.2016 18:00

NTROITUS              gregoriánský chorál Cogitationes Cordis ejus

KYRIE, GLORIA      Orlando de Lassus (1532 - 1594): Missa Amor ecco colei á 6

GRADUALE             gregoriánský chorál Dulcis et rectus Dominus

ALLELUJA                Andrea Gabrieli (1532 - 1585): Tollite jugum meum á 4

CREDO                     Lassus: Missa Amor ecco colei á 6

OFFERTORIUM       Lassus: Improperium expectavit á 4

SANCTUS, AGNUS Lassus: Missa Amor ecco colei á 6

COMMUNIO             gregoriánský chorál Unus militum

POST COMMUNIO William Byrd (ca. 1540 - 1623): Ave verum corpus

Závěr:                        Byrd: Salve Regina á 5

J.h.: Marie Rosová (soprán), Václav Kovář (bas)

Tradiční mše sv. v kostele Petra a Pavla v Řeznovicích - slavnost Seslání Ducha Svatého, celebrans RD Mgr. Petr Rössler

15.05.2016 09:00

Přede mší William Byrd: Salve Regina á 5    

Ordinarium missae:  Orlando de Lassus (1532 - 1594): Missa Amor ecco colei á 6      

Proprium missae:  William Byrd (ca. 1540 - 1623): Emitte Spiritum tuum – Alleluia, Confirma hoc Deus – Alleluia, Factus est repente – Alleluia, Non vos relinquam orphanos. Gregoriánský chorál: Spiritus Domini, Veni Sancte Spiritus – Alleluia

IMG_2719

 

Společný koncert s VSMU v jezuitském kostele v Brně

12.04.2016 19:00

Jacob Obrecht (c.1450 - 1505): Passio D.N.J.C. secundum Matthaeum,

 Adrian Willaert (1490 - 1562): Regina coeli (Fantasie, recercari, contrapunti---Libro I.---Venetia---1559)

Tomás Luis de Victoria (c.1548-1611): Ave maris stella.

Václav Kovář - bas, j.h. Dále hraje colla parte soubor Castello in Aria ve složení: Radek Vašina — cink, Kateřina Stávková — viola da gamba, Rút Rausová, j.h. — viola da gamba, Pavel Novotný — trombón.

Obrechtovy Pašije podle sv. Matouše se vyznačují na svou dobu novátorskou motetovou formou zhudebnění pašijového příběhu, pojatou s neobvykle hlubokým patosem. Jsou ve skutečnosti kompilátem ze všech čtyř kanonických evangelií, když převládají texty právě z Matoušova evangelia. Toto dílo, které se stalo vzorem pozdějším autorům jako C. de Rore, J. Regnart, L. Lechner či J. Gallus-Handl (který N.B. krátce působil i v nedalekých Zábrdovicích), zazní v obnovené české premiéře - liturgicky na Květnou neděli 2016 a nyní také koncertně.

 

Tradiční mše sv. - DOMINICA RESURRECTIONIS - Kostel sv. Michala v Brně, celebrans RD Doc. ThDr. Josef Beneš, ThD.

27.03.2016 15:00

Ordinarium missae:  Orlando de Lassus (1532-1594): Missa Amor ecco colei á 6,    Závěr: Adrian Willaert (1490 - 1562): Regina coeli á 3  (Fantasie, recercari, contrapunti---Libro I.---Venetia---1559). Dále hrají colla parte i samostatně Castello in Aria ve složení: Radek Vašina — cink, Jan Mareček — housle, Pavel Novotný — trombón, Kateřina Stávková — viola da gamba. J.h.: Václav Kovář (bas), Barbora Šancová (alt), Markéta Bébarová (soprán).

 

Tradiční mše sv. - DOMINICA II. PASSIONIS SEU IN PALMIS - Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě, celebrans RD Mgr. Vlastimil Vojtěch Protivínský

20.03.2016 09:30

Ordinarium missae:  Orlando de Lassus (1532-1594): Missa Amor ecco colei á 6,   Proprium missae:  gregoriánský chorál,  Jacob Obrecht (ca. 1450 - 1505): Passio D.N.J.C. secundum Matthaeum á 4,  Závěr: William Byrd (ca. 1540 - 1623): Salve Regina á 5. Colla parte hrají: Radek Vašina — cink, Pavel Novotný — trombón.

 

Koncert - Roland de Lassus: Missa Amor ecco colei a 6 voci etc., kostel Nejsvětějšího srdce Páně, Brno-Husovice

29.01.2016 19:00

Koncert v rámci cyklu Hudební lahůdky (http://www.hudebnilahudky.cz/programs/20160129-lassus-missa.php?lang=cs; https://www.facebook.com/events/157926684573026)

... z doby kolem roku 1600, krátce po tridentském koncilu.  ~~~  

Videoukázky ve videogalerii, foto ve fotogalerii.

Program

Jakob Hassler (1569 – 1622) Ricercar del primo tuono   (Augsburg 1610)
Orlando de Lassus (1532 – 1594) Kyrie   z Missa Amor ecco colei   (Missae posthumae, München 1610)
Orlando de Lassus Gloria   z Missa Amor ecco colei
Giovanni Gabrieli (cca. 1555 – 1612) Canzon seconda   (Canzoni per sonare, Venezia 1608)
Orlando de Lassus Credo   z Missa Amor ecco colei
Giovanni Gabrieli Canzon terza   (Canzoni per sonare, Venezia 1608)
Orlando de Lassus Sanctus   z Missa Amor ecco colei
Costanzo Antegnati (1569 – 1622) Ricercar del primo tuono   (L’Arte organica, Brescia 1608)
William Byrd (cca. 1540 – 1623) Justorum animæ   (Gradualia liber primus, London 1605)
Girolamo Cavazzoni (cca. 1520 – po 1577) Canzone sopra Falt d’argens   (Bologna 1570)
Orlando de Lassus Agnus Dei   z Missa Amor ecco colei
Andrea Gabrieli (cca. 1532 – 1585) Canzona Ariosa   (Il terzo libro de Ricercari, Venezia 1596)
Giovanni Gabrieli (cca. 1555 – 1612) Canzon prima La Spiritata   (Canzoni per sonare, Venezia 1608)
Giovanni Pierluigi da Palestrina
        (cca. 1525 – 1594)
Tu es Petrus   (Motettorum liber secundus, Venezia 1572)
Costanzo Antegnati (1569 – 1622) Ricercar del terzo tuono   (L’Arte organica, Brescia 1608)
  • Helena Mojdlová — soprán 
  • Markéta Bébarová — soprán, jako host 
  • Radka Kreslíková — soprán 
  • Marie Rosová — soprán, jako host
  • Jana Šuplerová — alt, jako host
  • Lucie Karafiátová — alt, jako host 
  • Ondřej Ptáček — tenor
  • Jakub Herzán — tenor, jako host
  • Jan Mareček — tenor 
  • Patrik Matyášek — baryton, umělecký vedoucí
  • Václav Kovář — bas, jako host

 Martin Jakubíček — varhanní positiv

Castello in Aria:  

  • Radek Vašina — cink
  • Lumír Škvařil — cink 
  • Jan Mareček — housle
  • Pavel Novotný — trombón 
  • Kateřina Stávková — viola da gamba

O programu

Asi čtvrtinu Lassovy mešní tvorby představují skladby pro 6 hlasů a mezi nimi obsazení SSATTB, jakého bylo použito v jeho mši Amor ecco colei, bylo velmi oblíbené. Zdvojení sopránu a tenoru autoru umožňovalo dosáhnout kontrastu mezi vyšším a nižším trojhlasým sborem, čehož zde Lasso naplno využíval. Missa Amor ecco colei je tzv. parodická mše, jako většina Lassových mší. Ačkoli nepanuje jistota ohledně její předlohy, nejpravděpodobněji se může jednat o vilanelu na tento text od Prospera Caetana. Mše se vyznačuje dovádivými běhy, ve kterých se soprány tu alternují, tu souznějí v terciích. Benedictus svou neobvykle rozvláčnou kompozicí připomíná skladby o 100 let starší (např. Jacoba Obrechta). Za zmínku rozhodně stojí neobyčejný důraz vyjádřený vyjímečným, 5-násobným opakováním slova „catholicam“ v Credu, kterým se Lasso zřetelně hlásil ke katolictví, když od r. 1563 působil jako maestro di capella na mnichovském dvoře, který zůstal v pohnuté době německé reformace věrný katolické církvi. V té době se stal Lasso známým hudebníkem a učitelem vyhledávaným mnoha skladateli. Kupříkladu Andrea Gabrieli za ním odjel
v r. 1562 a v kapele s ním strávil pravděpodobně celý rok. Giovanni Gabrieli u něj zase studoval v průběhu sedmdesátých let.

6-hlasé communio z liturgie svátku SS. Petra a Pavla Tu es Petrus od Giovanniho Pierluigiho da Palestrina (1572), má dvě části, je komponováno v responzoriální formě AbCb, v mixolydickém modu G. Tento motet se stal tak, jak bylo v té době oblíbenou praxí, předlohou stejnojmennému mešnímu ordináriu od téhož autora a představuje jeden z nejskvělejších kusů Palestrinovy hudby vůbec. 

V 5-hlasém offertoriu z liturgie svátku Všech svatých Justorum Animae od Williama Byrda (1605), jsou úvodní slova „justorum animae“ zhudebněna homofo­nicky, a zbytek převážně polyfonicky. Vedle proslulého „Ave verum corpus“ může být tento motet považován za jednu z nejlepších skladeb Byrdovy komorní hudby.  

 

Tradiční mše sv. - Dominica infra Octavam Epiphaniæ, Sanctae Familiae - kostel sv. Michala v Brně, celebrans RD Doc. ThDr. Josef Beneš, ThD.

10.01.2016 15:00
6-hlasé ordinárium  R. Lassus: Missa Amor ecco colei  (Missae posthumae, 1610) ~~~  G. Gabrieli: Canzona II, Canzona III, La Spiritata ~~~   Účinkující Helena Mojdlová ¹ — soprán Radka Kreslíková ¹ — soprán Marie Rosová ³ — soprán Marie Matyášková ¹ — alt Barbora Šancová ³ — alt Ondřej Ptáček ¹  — tenor Jan Mareček ¹.² — tenor Jakub Herzán ³ — tenor Patrik Matyášek ¹ — baryton, umělecký vedoucí Radek Vašina ² — cink Lumír Škvařil ² — cink Pavel Novotný ² — trombón Kateřina Stávková ² — viola da gamba Martin Klusáček, Martin Jakubíček — varhany ¹  Husovický okrašlovací spolek pěvecký ²  Castello in Aria — instrumentální soubor colla parte i samostatně ³  jako host
 
 

Tradiční mše sv. - slavnost Všech svatých - kostel Všech svatých v Hronově, celebrans RD Mgr. Jaroslav Jirásek

01.11.2015 17:00

Asperges me, Domine - gregoriánský chorál 
6-hlasé ordinárium R. Lassus: Missa Amor ecco colei                         
5-hlasé proprium do liturgie slavnosti Omnium Sanctorum od W. Byrda: 
INTROITUS – Gaudeamus omnes in Domino      
GRADUALE - Timete Dominum, omnes Sancti eius; Alleluia, alleluia. Veníte ad me, omnes     
OFFERTORIUM - Iustorum animæ in manu Dei sunt     
COMMUNIO - Beati mundo corde     
ZÁVĚR - Salve Regina

 

 

Traditionelle Hl. Messe in Prandtauerkirche in Sankt Pölten (A) - In Commemoratione B. M. V. de Monte Carmelo, celebrans RD Reinhard Knittel

19.07.2015 09:00

Ordinarium missae: Missa O Magnum Mysterium von T.L. de Victoria   
Proprium missae: greg. Choral, Salve Regina von W. Byrd, 
Ave Regina coelorum von T.L. de Victoria   
Jakub Filipec als Gast.
 
 

Tradiční mše sv. v kostele Petra a Pavla v Řeznovicích - slavnost sv. Petra a Pavla, celebrans RD Mgr. Petr Rössler

28.06.2015 09:00

G. P. da Palestrina:  Tu es Petrus á 6.   Ordinarium missae:  T. L. de Victoria: Missa O Magnum Mysterium á 4,   Proprium missae:  V. neděle po Duchu Svatém - gregoriánský chorál  
 
 

Koncert Tomás Luis de Victoria: Officium defunctorum (Requiem 1603)

26.06.2015 19:00

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice Pořádáno v rámci Cyklu koncertů staré hudby Hudební lahůdky -  www.hudebnilahudky.cz/index.php?lang=cs&pi=3.1416&a=d20150627#d20150627 Jako host se připojuje Martin Šujan (bas)   Koncert připomíná 70. výročí Brněnského pochodu smrti z 30. a 31. května 1945, během kterého bylo asi 25 tisíc brněnských občanů německé národnosti přinuceno opustit své domovy a asi 1700 jich v průběhu června cestu nebo pobyt ve sběrném táboře u Pohořelic zaplatilo vlastním životem. V době, kdy je celosvětově více než 60 miliónů lidí na útěku ze svého domova, chceme udržet živou vzpomínku na chyby minulosti, abychom se jim dokázali vyvarovat v přítomnosti. UNHCR vyhlásilo 20. červen jako světový den uprchlíků. / Dieses Konzert erinnert an dem 70. Jahrestag des Brünner Todesmarsches vom 30. und 31. Mai 1945, wo etwa 25.000 Brünner Bürger deutscher Nationalität gezwungen...
 
 

Tradičná sv. omša v kostole Najsvätejšieho Srdca Ježišovho, pôvodne sv. Tomáša v Moste pri Bratislave (SR) - slávnosť Najsvätejšieho Srdca Ježišovho, celebrans ARD ThDr. Stanislav Stohl, PhD.

13.06.2015 18:00

Ordinarium missae:  T. L. de Victoria: Missa O Magnum Mysterium á 4,   
Proprium missae:  A. Gabrieli: Tollite jugum meum á 4,  R. Lassus: Improperium expectavit á 4, gregoriánský chorál.
 
 

 Tradiční mše sv. v kostele Petra a Pavla v Horním Újezdě - Slavnost Seslání Ducha Svatého, celebrans RD Mgr. Vlastimil Vojtěch Protivínský 

24.05.2015 09:00

Ordinarium missae:  R. Lassus: Missa Amor ecco colei á 6,   
Proprium missae:  W. Byrd: Non vos relinquam orphanos,  W. Byrd: Alleluia - Emitte Spiritum tuum,  gregoriánský chorál.   
9:00 hod. mše sv. podle MR 1970,  10:30 tradiční mše sv.
 
 

22.05.2015 18:30

Tomás Luis de Victoria: Officium defunctorum (Requiem 1603),  gregoriánský chorál. 
Pořádáno v rámci akce Rok smíření: http://roksmireni.cz/cs/tomas-luis-de-victoria-requiem-1603-traditional-holy-mass-victims-ww2
Jako host se připojuje Martin Šujan (bas).
 
 

Tradičná sv. omša v kostole Najsvätejšieho Srdca Ježišovho, pôvodne sv. Tomáša v Moste pri Bratislave (SR) - requiem za obete Svetovej vojny, celebrans ARD ThD. Stanislav Stohl, PhD.

14.03.2015 18:00

Tomás Luis de Victoria: Officium defunctorum (Requiem 1603), gregoriánský chorál. 
Jako host se připojuje Martin Šujan (bas).